WEEKENDOVÁ UTOPIE – FENOMÉN TRAMPINGU V ČECHÁCH

Milan Knížák

První trampové se rekrutovali ze slabých sociálních vrstev, proto také řada z nich pocházela z kruhů, kde vznikala Komunistická strana Československa (zal. 1920) Mnohým mladým lidem zasaženým woodcraftovými  idejemi se nelíbily vojenské prvky ukotvené ve skautingu. Možná i pod vlivem revolučních nálad šířících se Evropou a zpochybňujících buržoasní stát odmítali mladí semianarchisté pevně strukturovanou organizaci Junáka a začali jezdit do přírody sami nebo v malých neorganizovaných skupinách
Z počátku se jim také proto říkalo Divocí skauti. Označení „tramp“ bylo údajně převzato z románu Jacka Londona Cesta (1907, v ČSR 1922), ale jak to opravdu bylo, jakým způsobem se dostalo do obecného povědomí, se mi nepodařilo vypátrat. Konkrétních skutečnosti, na jejichž základě vznikalo trampské hnutí, bylo velmi málo. Téměř všechny zásadní zdroje byly v podstatě fiktivní. Woodcraftová a skautská hnutí se zaměřovala především na organizovaný vztah k přírodě a na vzájemné vztahy lidí uvnitř těchto seskupení, u trampů to byla především nostalgie, která je vedla do přírody. Touha dostat se do instančně (ta instantnost je asi důležitá) exotického prostředí, které navíc sami erotizovali tím, že víkendovému světu dávali jména míst, která znali z literatury, filmu a to především z populární, často až brakové produkce. To znamená, že čerpali ze sekundárních až terciárních informací (často jen z jejich echa) a tak motivem nebyla znalost něčeho, motivem byly vlastní romantické představy. Krajina, zpočátku jen bezprostřední okolí Prahy, kam se dalo bezproblémově dopravit – se pro trampy změnila v neznámou zemi. Existující krajinu pokryli závojem romantismu, jenž ji v jejich očích změnil v novou, topograficky ovšem zcela zmatenou zemi. To však nikomu nevadilo. Vedle obecných názvů, jako je  Velká Vltava, Malá (Berounka) řeka, Zlatá řeka (Sázava), řeka Hadí (Kocába), existovaly lokality, které nesly buď jména již existujících osad a přírodních útvarů jinde ve světě nebo názvy vymyšlené a to s notnou dávkou romantické fantazie. Česká krajina byla změněna v zemi snů podle bláhových představ trampů.

Převzatý článek neznámý zdroj

[Článek pochází z období totality a byl napsán (pravděpodobně) pro Mladou frontu, kde Knížák tehdy pracoval jako redaktor. Berte tedy v úvahu, že článek je už dobou svého vzniku orientován velmi tedenčně, aby splňoval autocenzurní podmínky tehdy mladého redaktora celostátního tisku.
Článek tedy v žádném případě neobráží historickou realitu ani obecné názory na tramping, ale pouze tehdejší politické názory komunistů na trampské hnutí jako celek.

Hombre - doplněno 22.5.2012]

Kamarádi, trampové! Sami si udělejte názor na článek pana Knížáka, ale já jsem přesvědčena, že nikdy nečetl od Jerryho Panthera báseň PROČ JSME TRAMPI  !!!

Pan Knížák hovoří o tom, co kdesi kdysi četl... Jelikož nejen my, ale ani on nebyl přímým svědkem začátku trampingu. A jak se vyvíjela a měnila společnost, také tramping zaznamenával změny. Dnešní trampování se těžko může srovnávat s tím ve 20. letech minulého století Ale důvody utéct ven do přírody, žít si pokud možno volně, hlavně mezi přáteli a spřízněnými dušemi s trampskou písničkou památeční anebo zcela novou, tak tohle zůstává ! Být trampem je stav duše. Slova Mikiho Ryvoly se mi moc líbí, jelikož opravdu odráží tu správnou definici TRAMPA. Trampem se musí člověk sám cítit a ne si "jenom tak říkat" !

A budoucnost trampingu? Těžko říct... Mění se zároveň se společností. Ale jsem nezlomný optimista a ať již se jeho forma jak chce pozmění, ten kdo bude chtít uznávat hodnoty, které uznáváme dnes my, najde si cestu i důvody jet ven do přírody, posedět u ohně mezi dobrými kamarády, zazpívat si, zasnít se a za romantické představy se nikdo nemusí stydět! Ty totiž zjemňují duši a ta se stává citlivější k lidem i celé přírodě kolem!

Číča