Kamarádky a kamarádi, po těžké nemoci nás opustil kamarád, který vykonal mnoho práce nejen na Archivu trampských písní. Kdo jste ho znali, věnujte mu vzpomínku.

Krokodýle, je nám to líto, díky za všechno a podravuj kamarády tam nahoře u věčného ohně.

Poslední AHOJ!

Stejně jako předešlé ročníky bude mít festival soutěžní charakter, jen letos proběhne soutěž on-line. Přihlášené kapely zašlou videonahrávky s písněmi dle tradičních kritérií. Nahrávky kapel budou v průběhu května 2021 umístěny na YouTube kanál Festivalu trampských písní, zveřejněny na festivalovém webu www.kftp.cz včetně diváckého hlasování a sdíleny na facebookové stránce FTP.

Tyto nahrávky posoudí porota, určí vítězné pořadí kapel a vítěze v dalších kategoriích (nejlépe zahraná „povinná“ píseň, nejlépe zahraná autorská píseň, nejlepší hudebník/ce či nejlepší zpěvák/čka)

Diváci budou mít možnost hlasovat o Ceně diváka přímo na webu www.kftp.cz.

V sobotu 29. 5. 2021 budou výsledky hlasování poroty i diváků uveřejněny na www.kftp.cz i na facebookové stránce FTP.

V případě uvolnění opatření a zlepšení situace proběhne v sobotu 29. 5. 2021 odpoledne na louce v Horním Jelení přehlídka kapel. Účast hudebních kapel na této akci je dobrovolná.

Podrobnosti spolu s dalšími termíny a informacemi budou průběžně vyvěšovány na www.kftp.cz či Fb stránce FTP.

Soutěžní otázka: Vyberte píseň, která neprošla tvůrčí dílnou Tonyho Linharta. 1. Rodné údolí, 2. Modré údolí nebo 3. Zlatý údolí.

Svou odpověď zašlete na e-mail Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. do 27. 5. 2021 a třeba bude právě někdo z Vás šťastlivcem, který vyhraje jubilejní CD ze 40. ročníku festivalu.

Těšíme se, že na konci května, jako již tradičně, se propojíme, ať už živě nebo on-line, a budeme si všichni spolu pobrukovat trampskou notu. J

Termíny:

do 31. 3. 2021 - zaslání přihlášek - kapely

do 30. 4. 2021 - zaslání videonahrávek - kapely

květen 2021 - zveřejnění videonahrávek na www.kftp.cz - hlasování poroty a diváků do 23. 5. 2021

29. 5. 2021 - vyhlášení výsledků - on-line, případně živě – přehlídka kapel

I k on-line festivalu se váží náklady, které letos nebudeme moci poplatit ze vstupného. Proto budeme rádi, pokud jakoukoliv částkou přispějete na pořádání akce na náš bankovní účet 2800485439/2010, VS: 452021. Děkujeme!

Zavzpomínejte si s námi, kliknutím na video níže, na předchozí ročníky Festivalu trampských písní v Horním Jelení.
Zároveň Vás tímto zveme k hlasování diváků, které bude zahájeno již za několik dní na těchto stránkách!!!

JELENÍ - píseň, kterou složil Jiří Max Rohan - Chudinkové poprvé zazněla na 4. ročníku Festivalu trampské písně v roce 1979. Nyní jste autentickou nahrávku z tohoto ročníku měli možnost slyšet ve vzpomínkovém festivalovém videu. Zde si můžete stáhnout notový zápis s textem a akordy.

Ještě na minulém, 44. ročníku festivalu jste se mohli potkat s Milanem "Hombrem" Pavlíkem. Nechal se přivézt alespoň na chvíli, i když už v té době nebyl zdráv a návštěva ho stála hodně sil.  V tomto roce jsem chtěla na něj vzpomenout na jubilejním 45. ročníku a tento článek měl být součástí Festivaláčku – novin, které dostává každý účastník festivalu. Nic méně s odkladem tohoto ročníku nechci odkládat i vzpomínku na kamaráda… Zdena

Milan Pavlík – Hombre (*12.4.1950 – †4.12.2019)

Člen druhej generácie T.O. Riverside sa ako počítačový programátor angažoval v aktivitách okolo archívov v kruhu kamarátov K.F.T.P. Okrem toho písal poviedky, poéziu, historické aj filozofické články o trampingu.

Bol členom tzv. Trampskej konferencie (1999), prvého spoločenstva trampov, ktorí sa spoznali cez internet, ale neskôr sa aj stretávali pri ohňoch v rôznych kútoch Čiech a Slovenska.

Deväťdesiate roky minulého storočia znamenali zmenu nielen spoločenských a politických pomerov, ale aj prístup ľudí k životu. U (vtedy) mladej trampskej generácie už miestom stretávania neboli len peróny nádraží alebo „pangejty“ na výpadovkách. Objavili čaro komunikácie cez fenomén dnešnej doby – internet. Ešte nie v podobe sociálnych sietí, len prostredníctvom mailovej pošty v skupinách. Takto nejako vznikla aj trampská „konferencia“, neskôr už písaná s veľkým T.
Že sa nachomejtli aj komunikatívnejší jedinci minimálne o jednu trampskú generáciu starší, nebolo síce bežné, ale nie nenormálne. A tak som, najskôr na diaľku, spoznal Hombreho.

D’Ady z Hadieho údolia a Severky

Na tomto mieste treba spomenúť Hombreho fyzický handicap, totiž stratu sluchu, zapríčinenú vážnym ochorením v detských rokoch. Že mu to nevadilo pri šoférovaní, nie je až také zaujímavé, ale to, ako dokázal vnímať hudbu... Sedel pri ohni, pozeral do plameňov, nie na nás, na hmatníky gitár, na rozochvievané hlasivky. Zdalo sa, že vníma celým telom. On sám hovoril: „Pokud jde o mě, rozeznám i vyšší frekvence než basy, ale pak musí být velmi intenzivní - tak od 70 dB vejš.“

Tak to bolo aj pri našom prvom osobnom stretnutí – slezine Trampskej konferencie na fleku Alabama neďaleko Lomnice u Tišnova.

 

Keď poviem, že sme sa vedeli aj porozprávať „face to face“, nie je to celkom pravda, aj keď vedel slušne odčítavať z pier. O to viac sa v diskusiách rozpísaval, akoby si vyrovnával to, že nemôže viesť bežné rozhovory. A nezabudol sa pri tom „pochváliť“ svojou slovenčinou, ktorá síce nebola zlá, ale ani bez chýb. Nuž ale, mal som ho poučovať?

Myslel si, že ma vie odhadnúť – Jinak: ty jsi (zasa ťa znám), vždy a za všech okolností klasickým predstavitelom nekonfrontačního stylu. Je to tak, a ty to víš. Nikdy, ani kdyby sis to tisíckrát myslel a byl o tom naprosto přesvědčen, nenapíšeš co si myslíš, ale budeš vždy svůj veřejný styl redukovat na to, co bude přijatelné pro kohokoli.

Jenže to je tvůj styl, kamaráde. Nepochybuji, že k němu máš svoje vlastní důvody. Snahu vycházet se všemi lidmi, i s těmi, s nimiž vnitřně nesouhlasíš. Je to výchovou, D'Ady. Ty jsi z generace, která když za sebou nemá mnohahlavý dav stejně smýšlejících, tak se do sporů nepouští.

Nesouhlasí sice, ale mlčí. Maximálně symbolicky zacinká klíči. Nebo se vyjádří velmi, převelmi diplomaticky - formou ze které často ani není jasné, co si opravdu myslíte. Je to tak?

Viz případ Pekelník. Ty s ním nesouhlasíš, jseš si vědom, že jde o zásadní věc, ale nejsi schopen mu to sdělit takovým způsobem, aby nemal dojem, že ho vlastně uměřeně chválíš. Prečo, D'Ady? ;o)

Mimochodom, tie smajlíky si nikdy neodpustil, aj keď niekoho smrteľne vážne poučoval. A že si to od neho mladší kamaráti užili... ;o)

 

Ďalšie naše osobné stretnutie, na ktoré si spomínam, sa uskutočnilo v Horním Jelení v roku 2007. Vtedy tam vystupovala aj bratislavská kapela Pekaringo, ktorej líder Pedro bol tiež členom Trampskej konferencie. Sedeli sme počas prestávky vonku a debatili o všetkom možnom. Pomáhali sme si pri tom aj písaním na hárok papiera, aj keď vôbec netuším, ako mu v pochopení stačili tie moje nečitateľné čmáranice. A ani neviem, prečo a ako k tomu došlo, mi venoval svoj klobúk. Poctivý originálny australák, dovezený priamo z Klokánie. Mám ho dodnes. Na hlavu si ho dám len občas, lebo mi celkom dobre nesedí, Hombre mal väčšiu hlavu... obrazne, aj doslova.

A v tej hlave kopu príbehov z trampského života. Niektoré pretavil do poviedok (no písal aj básne), niektoré dal do placu „len tak“ – Kdysi dávno, jsem se na jednom krátkým nedělním vandráckým výletě na boudu s jednou dost zelenou nevandráckou slečnou seznámil ve vlaku s postarším kamarádem, který se jmenoval Fotr. Měl stejnou cestu. Bylo k polednímu, vlak jel ještě půlhodinku, tak rozbalil na sedadlo menáž a hodlal žrát. Když zjistil, že sebou nemáme nic než půlku tatranky, dal nám připravenou konservu hovězího a sám žral suchej chleba. ;o)

Když jsem ho později poznal podrobněji, zjistil jsem, že je to vagabund a ožrala non plus ultra. Žena mu utekla, děti se k němu neznaly, žil v díře, kterou by nazval bytem jen nenapravitelnej optimista, pracoval ve Sběrnejch surovinách, obvykle byl hnusně špinavej a zarostlej a víkendy trávil na boudě. Ale byl to kamarád s gigantickým "K", kdykoli ochotnej pro jakéhokoli neznámého vandráka udělat prakticky cokoli. I za cenu problémů, obtíží a nepříjemností pro sebe. Fakt zvláštní povaha.

Byl naším nejbližším vandráckým sousedem, a díky jeho povaze jsme si ho v partě považovali, měli jsme ho opravdu rádi včetně holek (sic!), a tolerovali jsme mu věci, které bychom netolerovali nikomu jinýmu, vandrákům už vůbec. ;o)))))

 
Samozrejme, do určitej miery sme sa kontaktovali aj pracovne. Ja, ako člen Trampského združenia Severka a šéfredaktor rovnomenného časopisu. On, ako spolupracovník FTP Horní Jelení prichádzal do kontaktu s mnohými údajmi z trampskej histórie. Okrem toho sa naše záujmy pretínali aj pri tvorbe webstránok. Ani tu si neodpustil trochu toho typického poučovania – Mám pocit, že by si to zasloužilo inovaci. Tvůj web vypadá stále jak z roku 1980. Slyšel jsi někdy o PHP, HTML5, MySQL nebo JQUERY? A při tom všem je tvůj web jeden z nejstarších trampských webů u vás. Stáváme sa živou netovou historiou, kámo.

Víš kolik trampskejch osad má weby, jejichž jediným aktivním obsahem jsou v podstatě jen odkazy na rajče.net? Desítky. Zbytek jejich webů je jednou pro vždy udělaná statika.

Ale nakonec to celkem chápu. My bejvali svýho času elita trampského netu. Měli jsme motiv a ochotu se učit. Další generace už to nesdílí. A pokud ano, neumějí to, a učit se to nechtějí. Chtějí jen výsledky. Klasika konsumní generace.

Proto se také tak děsivě rozjelo vykrádání cizích stránek - třeba ten můj starej vandráckej slovníček najdeš dnes v nezměněný (nebo jen lehce upravený) formě na minimálně 4 dalších trampských webech, z nichž dokonce jeden je slovenskej. ;o)) 

No, ber v úvahu, že tu nebudem věčně, a až budeš trampskej důchodce, vyčleň si na to čas, a zařiď si, aby tě tvé weby přežily. Jak říkám, svým způsobem jsme součástí historie. ;o)

 
 Bohužiaľ, Hombre už je históriou. Veľa nám zanechal a veľa nestihol. Ale tak to už chodí. Každý z nás raz vstane od stola, na ktorom ešte leží nedopísaný hárok papiera. Niekedy to tak chceme a niekedy nie. Hombre, tak ako som ho poznal (a nemusí so mnou každý súhlasiť), si to zariadil tak, ako chcel. Jeho egocentrická povaha ani inú možnosť nepripustila. A pritom nebol egoista. Bol ochotný pomôcť, poradiť, prispieť do spoločného. Akurát si nenechal od nikoho kecať do spôsobu, akým niečo urobí.

Nemysli si, že se nechávám svést náturou a že nechápu rozdíly forem veřejné publicistiky. Vytvářet konfrontační články jen pro vybuzení zájmu čtenářů, pokládám za pitomost. To je komerční bulvár, ne publicistika.

Ale když jde o to, jak dát dostatečně zřetelně najevo své představy, pocity, svou životní filosofii, zveřejnit a obhájit ji, pak není místo pro subtilní diplomacii. Pak je to vždy "má dáti/dal". ;o)

Je to tak proto, že kecáním pravdu neskryješ. Ani ji neuděláš přijatelnější pro toho, kdo s ní nesouhlasí.

Nakonec, mám pocit, že tahle diskuze možná někomu k něčemu byla. Mě jo. ;o))))))

Hombre
 

Nač všechna slova,

jak se zvou…

Jen černá křídla motýlí

na hranách nocí

steskem řvou.

Samet svých splínů

za sebou.

Osud se nikdy nemýlí.

To naše sny

nám někdy lžou…

Představy dnů,

v nichž stíny zvou,

v temnotách noci zešílí…

Smutek všech splínů

v košili

z dešťových kapek,

bloudí tmou…

Správná odpověď na otázku " Kolik členů musí mít hudební skupina, aby mohla vystupovat na festivalu?"

 je  3 členy. Výhercem 2ks vstupenek na 43. FTP v Horním Jelení a festivalového balíčku je Petr Sedlák z Rajhradu.

Výherci moc gratulujeme a ostatním děkujeme za účast v naší soutěži !