Vzhledem k tomu, že folk a další žánry začaly na Portě stále citelněji vytlačovat kapely s trampským repertoárem, stále více skupin projevovalo zájem o účast v Horním Jeleni. Na tento ročník se přihlásilo neuvěřitelných 46 skupin! Aby rozsah soutěže nepřerostl organizátorům přes hlavu, byla stanovena podmínka zařadit do soutěžního kláni pouze prvních 24 přihlášených skupin. A z těchto 24 akceptovaných přihlášených se jich dostavilo 22. Počet diváků stoupl už na osm stovek. A minimuzeum tentokrát představilo trampského písničkáře Pedra Muchu z T.O. Údolí děsu (Praha), který byl mimo jiné s festivalem spojen i rokem 1973, kdy zasedal v porotě.
Účastníci si opět užili moderování Kapitána Kida, a příliš se nezměnilo ani složení poroty, v níž zasedali Rosťa Černý (T.O. Blanice, České Budějovice), Gusta Špaček (T.O. Westmen, Praha), Duo Červánek (Praha), Joska Hlaváček (T.O. Jeseteři, Police nad Metují), Jožka Slavík (T.O. Kamarád, Choceň), Wobi (Nitra), Pepík Sláma (T.O. Zlaté údolí, Plzeň) a Míla Ropek (T.O. Kamarád, Choceň).
V první trojici zabodovaly kapely Větrno (Liberec), Zlatý orel (Praha) a Tramp evergreen band (Brno), ale ve finále se prezentovaly také skupiny Lovci (Roudnice), Chrpa (Chrudim), Domüno (Česká Třebová), Pytláci (Přerov), EKGM (Hořovice).
Cenu diváků ulovili Lovci z Roudnice nad Labem, titul nejlepšího hudebníka získal Joe Jégr z Tramp evergreen bandu (Brno) a nejlepší vokál byl přiřčen zpěvačce z přerovské kapely Pytláci. Při pátečním večeru u festivalového ohně, při němž vystoupila řada kamarádů - např. Jožka Slavík, Šeďák, T.O. Mimo zákon a další, měl svou premiéru i nový, svým provedením mimořádný totem. Jeho tvůrcem byl Petr Pytlák Zámečník, který společně s kamarádem Igelitem vytvořili činorodou režijní dvojku pro doprovodné výstavky trampských prací. A Ještě jednu zmínku si zaslouží krásné ceny, které na pět ročníku dopředu vyrobil a věnoval pořadatelům festivalu krátce před svou smrtí Eman z T.O. Tarantule (Opava).

 

Z pera Kapitána Kida:

Počasí přímo prázdninové uvítalo 26. a 27. května v Horním Jelení trampské posluchače a čtyřiadvacet soutěžícíh skupin, tedy o dvanáct méně než loňského roku. V čtrnáctém ročníku, věnovanému trochu iluzornímu 70.výročí československého trampingu, nezbylo než sáhnout k výběru: přihlášených totiž bylo čtyřicet šest, což je počet neúnosný pro jeden jediný soutěžní den. A protože je setkání v Horním Jelení festivalem trampské písně, rozhodl pořadatel z místní Tesly po trampsku: prvních čtyřiadvacet přihlášených.
Porota složená vesměs ze zasloužilých trampských lechů, rozhodla systémem, který před dvaceti lety na ústecké Portě nazval Mirka Vl. Vostrý Vypostr - bodováním každé soutěžní
písně v šesti kritériích na zvláštních lístcích, které se hned po skončení vyhodnotily na kalkulačce. Tím muselo samozřejmě dojít k jistému zkreslení (neboť který porotce si při hodnocení dvacáté skupiny pamatuje, jak a proč bodoval skupinu číslo tři?), navíc byl pohled poroty značně jednostranný, nepříliš respektující vývoj, kterým od svých dávných začátků trampská píseň prošla.
Přesto podruhé zvítězilo liberecké VĚTRNO, v duchu svého názvu svěží i v povinném tradicionálu, Stínech na prérii Fr. Belzy. ZLATÝ OREL z Prahy, druhý v roce 1986 a vítěz o rok později, odvedl vcelku obvyklý výkon, porotou možná nadhodnocený. Třetí cenu získal nestárnoucí Joe Jégr s brněnským TRAMP EVERGREEN BANDEM. Cenu diváka si po zásluze odvezli ve sborovém projevu nedostižní LOVCI z Roudnice nad Labem, letošní účastníci národního finále Porty. Jmenovat si zaslouží i univerzální DOMÜNO Z České Třebové, chrudimská CHRPA (už patnáctiletá!), přerovští PYTLÁCI s Mottlovou čajovu růží i hořovická skupina EKG-M  s domovskou příslušností na staré osadě Údolí hříchů.
Absolutorium náleží posluchačům, kteří vydrželi sledovat obě předkola i finále, prakticky dvanáct hodin nonstop. Kromě toho se vyhrávalo a zpívalo nejen u pátečního táboráku na koupališti, ale i ve všech příjemných hospůdkách a dlouho do noci všude, kde se trampům pod hvězdami nechtělo spát.
A konečně nelze opominout neúnavného Jirku Jedličku-Freda s celou pořadatelskou partou z Tesly, včetně týmu v kuchyni sokolovny, před jehož členkami hluboce smekám, od rána do noci se staraly o žaludky trampů, při čemž k nim z celého hudebního dění doléhaly jen nepatrné útržky.
Do příštího roku doporučuji: Podstatně omladit porotu a podumat o možnosti pátečních předkol, aby nebylo nutné odmítat skupiny jen proto, že sobota není nafukovací. Festival
trampské písně má už dostatečné renomé, aby nejen soutežící, ale i diváci obetovali den z dovolené a sešli se v Horním Jelení už ve čtvrtek večer či v pátek ráno. Vždyť jde o jediný ryze trampský podnik svého druhu a je zákonité, že se bude i nadále rozrůstat.  Nevím ovšem, zda tím něco neztratí.
Kapitán Kid


Mladý svět č.29/1989
rubrika: Táborový oheň
vyšlo od. 20.6. do 26.6.1989